ČNS představuje své kolektivní členy - Správa úložišť radioaktivních odpadů

více zde

Zavádění 5letého cyklu na JE Dukovany

více zde

Životní prostředí potřebuje jadernou energii

• Jaderná energie je udržitelný a čistý, bezpečný a ekonomický způsob, jak splnit kriticky narůstající poptávku světa po elektřině.

• Protože u jaderných reaktorů prakticky nejsou žádné emise skleníkových plynů, jejich využívání pro výrobu elektřiny může pomoci zastavit nebezpečí globálního oteplování a radikální změnu klimatu na planetě. Každá realistická strategie pro odvrácení této bezpříkladné hrozby vyžaduje jadernou energii.

• Odpady, které zdaleka nejsou rizikové, jsou ve skutečnosti pozitivním rysem jaderné energie. Ve srovnání s obrovskými emisemi do atmosféry při získávání energie spalováním fosilních paliv, jaderné odpady existují v malém, snadno zvládnutelném množství, které lze uskladnit bez újmy na zdraví lidí nebo na životním prostředí.

• Jaderná energie má skvělý rekord v bezpečnosti během více než 11 000 reaktor-roků provozu.

• Přeprava jaderných materiálů – zejména nového paliva, vyhořelého paliva a odpadu – nikdy během posledních čtyř desetiletí nezpůsobila škodlivý únik radioaktivity, dokonce ani v případě havárie.

• Jaderné elektrárny jsou odolné, bezpečné a řadí se mezi nejlépe zabezpečená průmyslová zařízení na světě.

• Výroba elektřiny pomocí jaderné energie nezvyšuje riziko šíření jaderných zbraní. Mezinárodní strážci pověření mandátem Spojených národů – podporovaní stále neodbytnějšími kontrolami – dokáží odhalit každý pokus převést civilní jaderná energetická zařízení nebo palivo na vojenské použití.

• Elektřina vyráběná v jaderných zařízeních je cenově konkurenční a bude stále víc, jelikož se berou v úvahu i ekologické náklady, jako je nebezpečí emisí uhlíku.

• Technologie pro výrobu jaderné energie postupuje kupředu a diverzifikuje se, aby přispěla k udržitelné budoucnosti. Reaktory lze již používat i pro odsolování, které pomůže vyřešit na celém světě stále rostoucí nedostatek čisté vody, a předpokládá se, že nové reaktory budou vyrábět ve velkém množství vodík jako palivo pro ekologické automobily .

• Veřejné mínění je mnohem příznivěji nakloněno jaderné energii, než se obecně předpokládá při veřejných diskusích.

1. Jaderná energie je udržitelný a čistý, bezpečný a ekonomický způsob, jak splnit kriticky narůstající poptávku světa po elektřině.
• Do roku 2050 se světová spotřeba energie zdvojnásobí a poptávka po elektřině se ztrojnásobí. Tuto dramatickou expanzi ve spotřebě energie, z toho značnou část v rozvojovém světě, nelze uspokojit „novými obnovitelnými zdroji“, jako je vítr a solární energie, i když v určitých lokalitách budou mít tyto technologie svůj podíl.
• Jaderná energie je reálně tou technologií vyrábějící čistou energii, kterou lze významně rozšířit pro zajištění plynulých a spolehlivých dodávek elektřiny ve velkém měřítku. Suroviny nepředstavují žádná omezení, jelikož perspektivy dodávek uranu za dlouhodobě stabilní ceny jsou vynikající.
• Třetina lidí na světě nemá přístup k elektřině a další třetina má pouze omezený přístup. Ve snaze uspokojit své potřeby energie by hustě zalidněné rozvojové země mohly značně zvýšit globální emise oxidu uhličitého.
• Uran je přírodní prvek a přirozená radioaktivita je trvale všude kolem nás.
• Mnoho zemí má silnou vazbu na jadernou energii. Mezi nimi Čína, Indie, Spojené státy, Rusko, Japonsko a Jižní Korea představují polovinu světové populace. V současné době zajišťuje 440 energetických reaktorů v 31 zemích 16 % světové produkce elektřiny – a dalších 30 reaktorů je ve výstavbě.

2. Protože u jaderných reaktorů prakticky nejsou žádné emise skleníkových plynů, jejich využívání pro výrobu elektřiny může pomoci zastavit nebezpečí globálního oteplování a radikální změnu klimatu na planetě. Každá realistická strategie pro odvrácení této bezpříkladné hrozby vyžaduje jadernou energii.
• Oxid uhličitý (CO2) je hlavní látkou, která je spojena se skleníkovým efektem a globálním oteplováním. Fosilní paliva (uhlí, ropa a plyn) – bez ohledu na to, zda jsou používána pro výrobu elektřiny nebo pro pohon vozidel – vypouštějí CO2 přímo do ovzduší. Jaderná energie neprodukuje téměř žádné emise CO2 nebo jiného plynu způsobujícího skleníkový efekt.
• Klimatologové varují, že musíme zredukovat globální emise CO2 z 25 miliard tun ročně na 10 miliard, i když celková produkce energie vzrůstá.
• Dnešní jaderné reaktory (je-li na ně nahlíženo jako na alternativu elektřiny vyráběné v uhelných elektrárnách) již nyní předcházejí emisím 2,5 miliard tun CO2 ročně – což je asi polovina množství CO2 vypouštěného motorovými vozidly na celém světě. Mnohem více by se dokázalo rozšířeným využitím jaderné energie.
• Jaderná energie také ulehčuje všeobecnému znečišťování ovzduší a povrchu země. Reaktory nevypouštějí ani kouř, který způsobuje smog a respirační problémy, ani jiné plyny zodpovědné za kyselý déšť, který ničí lesy a jezera.
• Při hodnocení z hlediska ekologického dopadu po dobu životnosti – s uvážením využití zdrojů, vlivů na zdraví a důsledků plynoucích z odpadu – jaderná energie převyšuje všechny ostatní hlavní energetické varianty a je na stejné úrovni s nejlepšími obnovitelnými zdroji.

3. Odpady, které zdaleka nejsou rizikové, jsou ve skutečnosti pozitivním rysem jaderné energie. Ve srovnání s obrovskými emisemi do atmosféry při získávání energie spalováním fosilních paliv, jaderné odpady existují v malém, snadno zvládnutelném množství, které lze uskladnit bez újmy na zdraví lidí nebo na životním prostředí.
• Radioaktivní odpady jsou zabezpečeny takovým způsobem, aby se zabránilo jejich krádeži nebo kontaminaci okolí. Většina vyhořelého paliva je uskladněna v prostoru reaktoru. Vysoce aktivní odpady budou těsně uzavřeny v korozivzdorných kontejnerech a umístěny v hlubinných, stabilních skalních útvarech a pečlivě monitorovány. Vědci odhadují, že tato trvalá úložiště zůstanou bezpečná po tisíciletí.
• Vysoce aktivní odpady jsou uskladněny buď ve formě zalité keramiky (vyhořelé palivo) nebo zafixované jako stabilní skleněné směsi (odpady z přepracování vyhořelého paliva). Co se týče bezpečné dlouhodobé likvidace vysoce aktivního odpadu, velmi pokročilé v budování hlubinných geologických úložišť jsou USA, Finsko a Švédsko.
• Více než 100 komerčních energetických reaktorů ukončilo svůj provoz a vstoupilo do fáze vyřazování z provozu. V devíti z těchto elektráren byly již jaderné materiály zcela zlikvidovány.
• Všechny země, které vyrábějí energii v jaderných zařízeních, jsou plně zodpovědné za bezpečné nakládání s radioaktivními odpady vznikajícími při provozu.
• V zemích, které využívají jadernou energii, činí radioaktivní odpady méně než 1% všech toxických průmyslových odpadů, z nichž většina zůstává trvale nebezpečných, na rozdíl od radioaktivních odpadů, u kterých dochází k přirozenému rozpadu.
• Jaderný průmysl má závazek činit otevřená a transparentní rozhodnutí a budovat konsensus ohledně nakládání s odpadem za rozsáhlých veřejných konzultací.

4. Jaderná energie má skvělý rekord v bezpečnosti během více než 11 000 reaktor-roků provozu.
• Černobylská havárie na Ukrajině v r. 1986 – jediná havárie reaktoru, která způsobila pohromu – vážně poškodila představu o jaderné energii. U tohoto typu reaktoru chybí konstrukce kontejmentu, který by v havarijních situacích zabránil úniku radioaktivity. Dnes by již tento typ reaktoru nemohl být nikde na světě schválen.
• Černobyl urychlil vytvoření Světové asociace provozovatelů jaderných zařízení (World Association of Nuclear Operators), sítě – zahrnující všechny komerční reaktory na světě – prostřednictvím které vlastníci zařízení spolupracují při prosazování nejlepších vyzkoušených standardů jako součásti celosvětové kultury v jaderné bezpečnosti.
• Za žádných okolností nemůže komerční energetický reaktor explodovat jako jaderná bomba.
• Záznamy ukazují, že komerční jaderná energie je mnohem bezpečnější než systémy spalující pevné palivo ve smyslu jak ohrožení lidí během produkce paliva tak také vlivu na zdraví a životní prostředí při spotřebě paliva. Prozatím k fatálním neštěstím často docházelo při protržení přehrad, explozích v uhelných dolech a požárech plynových potrubí.
• Přísné státní a mezinárodní režimy jaderné regulace chrání bezpečnost pracovníků v jaderném průmyslu, veřejnosti a životního prostředí. Požaduje se, aby každá jaderná elektrárna měla jako svoji první prioritu bezpečnostní opatření a havarijní plány chránící veřejnost před radioaktivitou.
• Dnešní jaderné reaktory používají strategii „ochrany do hloubky“ – sestávající z několikanásobných úrovní masivní fyzikální ochrany a záložních bezpečnostních systémů – pro zabránění úniku radioaktivity i za nejnepříznivějších podmínek.

5. Přeprava jaderných materiálů – zejména nového paliva, vyhořelého paliva a odpadu – nikdy během posledních čtyř desetiletí nezpůsobila škodlivý únik radioaktivity, dokonce ani v případě havárie.
• Jaderné materiály se bezpečně přepravují po silnici, železnici i po moři – ve více než 20 000 dodávkách v celkovém množství více než 50 000 tun – v celkové vzdálenosti zhruba 30 miliónů kilometrů.
• Nekompromisní státní a mezinárodní předpisy vyžadují používat pro transport masivně konstruované kontejnery, které jsou vyrobeny tak, aby odolaly každému nárazu nebo vyšší teplotě.
• Jelikož ohromná množství energie pocházejí z malých množství uranového paliva, jaderná energie s sebou nese minimální požadavky na dopravu, zatímco dodávky pevných paliv znamenají velkou zátěž pro dopravní systémy ve světě a navíc přitom ohrožují životní prostředí, zejména pobřeží.

6. Jaderné elektrárny jsou odolné, bezpečné a řadí se mezi nejlépe zabezpečená průmyslová zařízení na světě.
• Od teroristického útoku v září 2001 provozovatelé jaderných reaktorů a vládní úřady na celém světě prověřovaly bezpečnost a zdokonalily ji.
• Jaderné elektrárny nepředstavují nebezpečí pro místní obyvatele ani v případě záměrného nárazu letadla na elektrárnu. Stěny kontejmentu z oceli a armovaného betonu spolu s dalšími masivními vnitřními konstrukcemi slouží pro minimalizaci případného úniku radiace.

7. Výroba elektřiny pomocí jaderné energie nezvyšuje riziko šíření jaderných zbraní. Mezinárodní strážci pověření mandátem Spojených národů – podporovaní stále neodbytnějšími kontrolami – dokáží odhalit každý pokus převést civilní jaderná energetická zařízení nebo palivo na vojenské použití.
• celosvětové bdělosti vůči tajným jaderným aktivitám. Dnes má Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) dokonalejší technické možnosti a větší investigativní schopnosti odhalit ilegální jaderné programy.
• Jaderné palivo – obvykle nízko obohacený uran – nemůže být použito pro výrobu jaderné zbraně. Plutonium v jaderném palivu zdaleka nepostačuje pro zbraně.
• Jaderné elektrárny mohou pomoci odstranit raketové hlavice z vojenských programů tím, že spalují štěpný materiál v reaktorech vyrábějících elektřinu. Dnes polovina jaderných elektráren ve Spojených státech – vyrábějících desetinu veškeré elektřiny v USA – používá palivo pocházející z demontovaných ruských raketových hlavic.

8. Elektřina vyráběná v jaderných zařízeních je cenově konkurenční a bude stále víc, jelikož se berou v úvahu i ekologické náklady, jako je nebezpečí emisí uhlíku.
• Kdekoliv se jaderná energie používá, tam pomáhá zajistit domácí energetickou spolehlivost a bezpečnost – s následnými přínosy pro ekonomickou stabilitu a růst.
• Jaderná energie není závislá, jak často tvrdí kritici, na státních dotacích, aby byla ekonomicky udržitelná. Pevná paliva těží ze skrytých dotací ve formě znečištění a jiných nákladů, které se neberou v úvahu.
• Jaderný průmysl je jediným energetickým průmyslem, který převzal zodpovědnost za všechny své odpady a tyto náklady plně zahrnuje do ceny produktu. Jaderná energie by byla ještě konkurenčnější, kdyby všechny zdroje energie podléhaly stejným daním nebo pokutám za náklady na likvidaci odpadu nebo za sociální výdaje jako úrazy, škody při úniku látek a čištění životního prostředí.
• Elektřina z jaderných zařízení, která se využívá téměř 50 let, zajišťuje značnou část světové průmyslové energie „základního zatížení“. V Evropské unii je jaderná energie největším samostatným zdrojem pro výrobu energie s celkem 35 % celkového množství. V Japonsku je jaderný podíl na elektřině 30 %. Ve Francii je to 75 % a 20 % ve Spojených státech, které jsou největším světovým producentem jaderné energie.
• Se zdokonalováním technologií a postupů výkonnost jaderných reaktorů stále stoupá. Na příklad v r. 1980 americké elektrárny využívaly pouze 54 % celkové potenciální kapacity. Nyní tyto reaktory pracují při více než 90 % potenciální kapacity, stejně jako většina evropských reaktorů.
• Jakmile je jaderná elektrárna vybudována, pracuje velmi ekonomicky. Náklady na palivo jsou stabilní a představují nízký podíl provozních nákladů. Naproti tomu u elektřiny vyráběné spalováním zemního plynu představuje palivo vysoký podíl celkových nákladů a vyvolává značnou nejistotu ohledně budoucích nákladů a dostupnosti.

9. Technologie pro výrobu jaderné energie postupuje kupředu a diverzifikuje se, aby přispěla k udržitelné budoucnosti. Reaktory lze již používat i pro odsolování, které pomůže vyřešit na celém světě stále rostoucí nedostatek čisté vody, a předpokládá se, že nové reaktory budou vyrábět ve velkém množství vodík jako palivo pro ekologické automobily.
• Několik nových projektů reaktoru využívá fyzikální principy pro zajištění „pasivní“ bezpečnosti: i v případě nejhoršího případu poruchy funkce a bez zásahu operátora by se reaktor sám chladil. Další aspekty nových projektů zahrnují snižování použití paliva, nákladů na výstavbu a provozních nákladů při současném zvyšování spolehlivosti a odolnosti proti proliferaci. Zdokonalování jaderných reaktorů probíhá nepřetržitě.
• Jelikož vodík se v přírodě nevyskytuje volně v použitelné formě, ekologický přínos z používání vodíkových palivových buněk pro dopravu závisí na schopnosti vyrábět vodík čistým způsobem, což zřejmě dokáže ve velkém měřítku pouze jaderná energie. V USA by dopravní systém využívající vodíkové palivo potřeboval 230 000 t vodíku denně. Budoucí reaktory pracující při velmi vysokých teplotách by měli být schopny vyrobit tyto objemy efektivně s použitím termochemických procesů.

10. Veřejné mínění je mnohem příznivěji nakloněno jaderné energii, než se obecně předpokládá při veřejných diskusích.
• Obyvatelé Švýcarska, kteří hlasovali při velkých protijaderných iniciativách v r. 2003, si zvolili zachování svých reaktorů. Jinde průzkumy ukazují, že asi dvě třetiny Američanů podporuje používání jaderné energie; v ekologicky uvědomělém Švédsku si 80 % obyvatel chce udržet nebo rozšířit jadernou energii a téměř tři čtvrtiny Japonců uznávají hodnotu jaderné energie.
• Lidé jsou obecně těžce desinformováni o faktech týkajících se jaderné energie. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že řada lidí stále věří, že jaderná energie spíše zhoršuje než zmírňuje nebezpečí globálního oteplování. Celkově však zvyšující se obavy ze změny klimatu přinášejí zvýšené uvědomění si toho, že jaderná energie nabízí bezpečné a vysoce konstruktivní prostředky pro zmírnění tohoto vážného a stále se zvětšujícího rizika pro biosféru Země.

Zdroj: Překlad ze stránek WNA

PIME 2005, Paříž

více zde

NICE - Nuclear Information Committee Europe

více zde

50leté výročí založení Ústavu jaderného výzkumu Řež a.s.

více zde

Internetové stránky ČNS v roce 2004

více zde

Výběr zahraničních zpráv

Rusko je připraveno dodat do Íránu sedm bloků VVER 1000

Rusko je připraveno dodat do Iránu dalších sedm jaderných bloků VVER 1000, podle ředitele federální Agentury pro atomovou energii Rosatom Alexandra Rumyanceva. Na současném mezivládním jednání byl odsouhlaseno, že výstavba JE Bushehr-1 s ruskou pomocí pokračuje podle plánu a bylo dohodnuto zahájení přípravy na výstavbu druhého bloku Bushehr-2. Co se týká dalších bloků, tak Irán požádal mezinárodní společenství o pomoc v tomto projektu a v současnosti probíhají jednání s EU o výstavbě dalších 5 bloků. Francie, Německo a Velké Británie navrhly postavit nové jaderné elektrárny, ale to pouze v případě, že by se Irán vzdal svých programů na obohacování uranu. Rusko se chce dle p. Rumyanceva na stavbě těchto nových bloků také podílet.

Rekordní výroba z JE ve Švédsku

Švédské jaderné elektrárny dosáhly v loňském roce rekordní výroby ve výši 75 TWh, což představuje nárůst ve výrobě cca 15 % oproti roku 2003. Zvýšená produkce změnila i podíl jádra na výrobě elektřiny v zemi na 50,7 %. Celkově se ve Švédsku vyrobilo 148 TWh a vyvezlo 2 TWh. Podíl ostatních zdrojů byl: vodní elektrárny 59 TWh, větrné 0,75 TWh a jiné zdroje 13 TWh.

Licence pro nové typy reaktorů CANDU ACR-700

Kanada se snaží získat licenci na stavbu nových typů reaktorů Candu ACR-700 u amerického úřadu NRC. Mezitím se ale rozpadlo jejich partnerství se společností Dominion, kde kanadská Technologies spolu s Bechtel a Hitachi America se snažili získat od úřadu pro energetiku DOE financování poloviny z 500 miliónů USD na zapracování projektového úkolu pro výstavbu nové JE. Energetická společnost Dominion chce postavit nový referenční blok na území stávající JE North Anna. 14. ledna společnost Dominion oznámila, že mění jiného dodavatele projektu a to General Electric s novým typem reaktoru ESBWR (Economic and Simplified Boiling Water Reaktor), především z důvodu, že žádný reaktor Candu nemá dosud v USA licenci a očekává se dlouhý schvalovací proces. AECL však úsilí nevzdává a usiluje o získání této licence v USA.

Jaderné bloky v Nigérii

Africká Nigérie oficiálně požádala MAAE o asistenci při výstavbě dvou jaderných bloků 1000 MW. Země žádá podporu MAAE při vývoji a výstavbě dvou výrobních bloků, jenž by sloužily pro pokrytí základního zatížení v elektrické síti Nigérie. Vláda oznámila, že se chystá zvýšit výrobu elektrické energie ze současných 3000 MWe na nejméně 10000 MWe do roku 2007, vzhledem k stále častějším výpadkům místních sítí z důvodů přetížení.

Další jaderný blok spouštěn v Japonsku

Japonská společnost Tohoku Electric Power spouští další nový blok jaderné elektrárny Higashidori-1 (BWR) o výkonu 1067 MW. Dne 24.1.2005 bylo na tomto reaktoru poprvé dosaženo kritického výkonu. První připojení k síti se plánuje na březen 2005 a 100 % výkonu má dosáhnout v červnu 2005. Tím se počet jaderných energetických bloků v Japonsku zvyšuje na celkový počet 55 provozovaných bloků.

Modulární vysokoteplotní reaktor v Číně

Konsorcium výzkumných a investičních společností v Číně se dohodlo o výstavbě komerčního demonstračního jaderného reaktoru - modulárního vysoko-teplotního reaktoru (HTR). Jedná se o výzkumný ústav jaderných a nových energetických technologií INET společně s universitou Tsinghua s investory China Huaneng Group (CHG) a China Nuclear Engineering & Construction Corp (CNEC). Stavba tohoto reaktoru s výkonem 200 MWe má být zahájená v r. 2006 a její dokončení se očekává v r. 2010. 10 % investic je ponecháno pro účast cizích investorů.

Tři nové JE v Rusku

Rusko zveřejnilo plán na výstavbu tří nových jaderných bloků. Ředitel Ruské federální agentury pro atomovou energii (Rosatom) p. Alexandr Rumjancev podepsal rozhodnutí o plánu výstavby tří nových bloků do roku 2010. Jedná se o JE Volgodonsk-2 (2008), Balakovo-5 (2010) a Kalinin-4 (2010). Plán zahrnuje celé období přípravy projektů i dobu nutnou pro vydání licencí. Záměr Ruska v této oblasti je zvyšovat množství elektrické energie vyráběné z jaderných zdrojů tempem minimálně 8 TWh ročně. Podle střízlivých odhadů má výroba z jádra do r. 2010 dosáhnout 230 TWh ročně. Dle výsledků společnosti Rosenergoatom v roce 2004 vyrobili v jádře 143 TWh, což je 15,4 % z celkové výroby v Rusku 930,7 TWh. Ruský export elektřiny do Mongolska, Číny, Lotyšska, Litvy, Polska, Finska a Norska dosáhl 23,3 TWh a import z Kazachstánu, Ukrajiny, Lotyšska a Litvy byl 11,5 TWh.

Dva nové jaderné bloky v Indii

Stavba dvou nových jaderných bloků JE Tarapur 3 a 4 (PHWR, 540 MWe) se blíží do konečné fáze. Dne 22. ledna 2005 začala zavážka paliva do reaktoru 4. bloku a fyzikální spouštění se očekává v několika následujících týdnech. Uvedení 3. bloku do komerčního provozu je naplánované na konec letošního roku 2005. Konstrukce těchto nových bloků vychází z původního indického projektu bloku 200 MWe, PHWR.

Rekordní výroba v amerických JE

Jaderné elektrárny ve Spojených státech (103 jaderných bloků) dosáhly v r. 2004 rekordní výroby elektřiny ve výši 786,5 TWh s průměrným koeficientem využití 90,6 %. Výroba elektřiny v amerických JE se zahrnutím ceny paliva, provozních a údržbářských nákladů stála v průměru 1,7 US centu/kWh.

Mezinárodní úmluva OSN "O změně klimatu"

Dne 16. února 2005 začíná platit mezinárodní úmluva OSN „O změně klimatu“ (UNFCCC - United Nations Framework Climate Change Convention), která právně zavazuje 35 průmyslových zemí a země EU dodržet limity z Kyota – tj. snížit výpustě šesti hlavních skleníkových plynů do ovzduší. Joke Waller-Hunter, výkoný sekretář UNFCCC, označil tento nový protokol jako začátek nové éry v mezinárodním úsilí za snížení rizika změny klimatu. Dle p. Huntera „Kyotský protokol“ nabízí pro vlády, průmysl i spotřebitele silné nástroje a podněty pro vybudování přírodě příznivé ekonomiky a podporu trvale udržitelnému rozvoji. V praxi to znamená ve výše zmíněných zemích snížit výpustě skleníkových plynů v období pěti let 2008-2012 pod hodnoty výpustí v roce 1990. Dále do systému patří mezinárodní obchod s kredity na CO2, investiční programy podporující čisté technologie „Clean Development Mechanism“ (pro rozvojové země) a „Join Implementation“(pro průmyslově rozvinuté země). K tomuto účelu byl zřízen speciální Fond pro podporu zavedení systému a mírnění následků změn klimatu především v rozvojových zemích. Zástupci jaderného průmyslu prostřednictvím pí. Anne Lauvergeon (CEO, Areva) a Yosaku Fuji (President Japonské federace výrobců elektřiny) oficiálně požadují, aby jádro bylo v dalším období po r. 2012 zařazeno do tzv čistých technologií (CDM) neboť výrazným způsobem přispívá k naplnění cílů. EK oznámila zahájení jednání kolem tzv.čistých technologií pro období po 2012, včetně způsobů omezení teploty globálního oteplení.

Zvýšení zisku JE Pakš

Maďarská JE Pakš plánuje v letošním roce zvýšit zisk, který ztratila v souvislosti s poruchou na 2. bloku v roce 2003, kdy došlo při čištění k roztavení palivových kazet v speciálním kontejneru v Šachtě č.1. Druhý blok je od 8. prosince 2004 v odstávce a plánuje se jeho najetí až v dubnu 2005, vzhledem k velice pomalému náhradnímu způsobu výměny použitého paliva z reaktoru. K tomuto účelu používají zvláštní ocelovou konstrukci, která je upevněna přímo na TN reaktoru a pomocí níž se přemísťují jednak použité palivové soubory z bazénu do transportních kontejnerů, ale i čerstvé kazety do reaktoru. Operace jdou ve srovnání se standardní cestou velice pomalu. Nehledě na to se plánuje provoz 2. bloku od 04/2005 do 10/2005 (7 měsíců) a celkově na 4 blocích vyrobit 13,032 TWh. Tato výroba má produkovat zisk 7,9 mil.USD v porovnání k loňské ztrátě 23,2 mil.USD. Pakš plánuje v tomto roce dvě mezinárodní Follow-up prověrky – na jaře OSART a na podzim WANO Peer Review.

EPR v Německu nebo Polsku?

Německé elektrárenské společnosti jednají s francouzskou EdF o zdržení jejich podílu při investování stavby nového reaktoru EPR na JE Flamanville 3. Němci mají zájem se na výstavbě investičně i technicky podílet, ale nechtějí se do projektu aktivně zapojit z politických důvodů před volbami na konci roku 2006. Současná vláda nepodporuje jadernou energetiku a energetické společnosti považují případné jejich zapojení jako kontraproduktivní. Očekává se, že veřejnost bude stále více nakloněna jádru a jakýkoliv spor se Zelenými by této situaci nepomohl. Pro Německo to však znamená mnohem vyšší náklady, pokud se k projektu výstavby EPR připojí později naznačují partneři z EdF. Kromě toho se zvažuje i varianta, že německý RWE Power by místo účasti na Flamanville 3 investoval do výstavby JE v Polsku, které o to projevilo oficiální zájem. Zde se však jedná o dlouhodobý projekt, který by nevyžadoval okamžité rozhodnutí ze strany německých společností.

Zdroj: Výběr zahraničních zpráv, Zbyněk Grunda

Co vyšlo na web stránkách ČNS od vydání posledního čísla Zpravodaje

Zpravodaj ČNS 2/2005, vydán 9.3.2005
Sídlo ČNS: V Holešovičkách 2, 180 00 Praha 8, cns@troja.fjfi.cvut.cz, www.csvts.cz/cns
Prezident: Václav Hanus, tel.: 385 782 143, hanusv1.ete@mail.cez.cz
Sekretariát: František Mantlík, ÚJV Řež, 250 68 Řež, tel/fax 266 172 342, mantlik@nri.cz
Povolení MK ČR E 11041 ze dne 8.1.2001