PRAVIDLA PRO SMÍRČÍ A ROZHODČÍ JEDNÁNÍ A ROZHODOVÁNÍ
v rámci stanov
Asociace prostředníků a rozhodců ve věcech duševního vlastnictví
(výňatky)
Pro provádění rozhodčího řízení platí zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.
Pokud v tomto zákoně není pro rozhodčí řízení upraveno jinak, platí pro jeho provádění v rámci Asociace prostředníků a rozhodců ve věcech duševního vlastnictví (dále jen Asociace) přiměřené ustanovení těchto Pravidel.
Žádost o provedení smírčího a rozhodčího jednání
Žádost o provedení smírčího nebo rozhodčího jednání předkládají sporné strany formou písemného podání Asociaci. Pokud žádost předložila pouze jedna ze sporných stran, předloží tuto žádost druhé straně s návrhem na společné projednání věci prostřednictvím Asociace. Žádost má obsahovat:
- jména a adresy sporných stran, čísla jejich telefonů a faxů nebo jiná komunikační spojení
a uvedení, kdo bude sporné strany při smírčím nebo rozhodčím jednání reprezentovat,
- stručné uvedení předmětu jednání.
Zahájení smírčího a dozorčího jednání
Asociace potvrdí sporným stranám příjem žádosti o provedení smírčího nebo rozhodčího jednání a současně jim předloží návrh na uzavření Smlouvy o smírčím nebo rozhodčím jednání nebo o rozhodčím řízení (dále jen smlouvy). Součástí smlouvy je jmenování prostředníků nebo rozhodců, které sporné strany pověří projednáním sporu. Asociace může, podle povahy případu, sporným stranám navrhnout jednoho nebo více prostředníků nebo rozhodců.
Jednání se zahajuje po podpisu smlouvy, zaplacení registračního poplatku a stanovené zálohy na jednání (pokud bylo Asociací vyžádána).
Provádění smírčího a rozhodčího jednání
Smírčí jednání se zpravidla uskutečňuje v prostorách Asociace za přítomnosti prostředníků nebo rozhodců a obou sporných stran.
Sporné strany jsou povinny spolupracovat s prostředníky a rozhodci způsobem umožňujícím objektivní a včasné projednání sporné věci.
Úloha prostředníka a rozhodce
Úlohou prostředníka a rozhodce je uskutečnit smírčí nebo rozhodčí jednání a řízení mezi spornými stranami způsobem, který povede v přiměřené době k posouzení věci umožňující smírné řešení, které vyloučí další jednání před soudem.
Pokud prostředník nebo rozhodce v průběhu jednání usoudí, že nepovede pro obě sporné strany k přijatelnému řešení, doporučí jim jeho ukončení.
Výsledek smírčího a rozhodčího jednání
Prostředník smírčí jednání zpravidla uzavře
- závěrečným doporučením k urovnání sporného případu,
- odborným stanoviskem ke spornému případu,
- doporučením k provedení rozhodčího jednání ve smyslu těchto Pravidel nebo
rozhodčímu řízení ve smyslu zákona č. 216/1994 Sb.,
- doporučením k ukončení smírčího jednání.
Rozhodce rozhodčí jednání zpravidla uzavře
- rozhodnutím, k jehož respektování se sporné strany ve smlouvě zavázaly,
- odborným stanoviskem ke spornému případu,
- doporučením k ukončení rozhodčího jednání.
Důvěrnost jednání
Během smírčího a rozhodčího jednání se nepřipouští jakýkoli záznam z jednání vyjma záznamu, který učiní prostředník nebo rozhodce a vyjma těch, na nichž se výslovně sporné strany za přítomnosti prostředníka nebo rozhodce předem dohodnou.
Všechny osoby účastnící se smírčího a rozhodčího jednání včetně prostředníků, rozhodců, zmocněnců a poradců sporných stran a ostatních členů a pracovníků Asociace jsou povinni respektovat důvěrnost informací a podkladů, s nimiž přišli do styku v souvislosti s tímto jednáním. Výjimku mohou povolit jen účastníci jednání spolu s prostředníkem nebo rozhodcem. Pokud se k dodržování důvěrnosti jednání příslušné osoby již nezavázaly ve smlouvě, jsou povinny tak učinit před jednáním v samostatném písemném prohlášení.
Pokud si sporné strany neujednaly jinak, jsou povinny si po skončení jednání vrátit veškeré dokumenty, aniž si z nich učinily kopie a pokud tak učinily, jsou povinny předat i tyto kopie.
Pokud se sporné strany nedohodly jinak, ani ony, ani prostředník a rozhodce nepoužijí jako důkaz v soudním nebo jiném řízení:
- stanoviska, vyjádření nebo návrhy učiněné protistranou v průběhu smírčího nebo
rozhodčího jednání,
- jakékoliv návrhy ústupků nebo jiných smírných řešení učiněných protistranou v
průběhu smírčího nebo rozhodčího jednání,
- jakékoliv doporučení, stanoviska nebo návrhy učiněné prostředníkem nebo
rozhodcem v průběhu smírčího nebo rozhodčího jednání,
- údaj o ochotě či neochotě protistrany přijmout v průběhu jednání řešení navrhované
protistranou nebo prostředníkem či rozhodcem.
Ukončení smírčího a rozhodčího jednání
Smírčí a rozhodčí jednání je ukončeno:
- podpisem obou sporných stran závěrečného doporučení k uzavření sporného
případu,
- vydáním odborného stanoviska prostředníka nebo rozhodce,
- doporučením k provedení rozhodčího jednání po neúspěšném smírčím jednání,
- doporučením k provedení rozhodčího řízení ve smyslu zákona č. 216/1994 Sb.,
- po neúspěšném smírčím nebo rozhodčím jednání ve smyslu těchto Pravidel
písemným prohlášením alespoň jedné ze sporných stran o ukončení jednání,
- nezaplacením Asociací vyžádaných poplatků, odměn nebo nákladů.
Ukončení smírčího nebo rozhodčího jednání ve smyslu předchozího textu stvrdí sporným stranám Asociace na návrh prostředníka nebo rozhodce a současně provede konečné vyúčtování poplatků a nákladů spojených s jednáním.
Asociace a její členové a pracovníci jsou povinni po skončení jednání udržovat výsledky jednání v tajnosti. Bez výslovného souhlasu je nesmějí sdělit nebo předat třetím stranám.
Výluka odpovědnosti
Asociace, prostředníci a rozhodci nemohou nést odpovědnost vůči sporným stranám za výsledky smírčího a rozhodčího jednání.
Vzájemná úcta
Asociace, prostředníci a rozhodci a sporné strany jsou v průběhu smírčího a rozhodčího řízení i po jeho skončení povinni zachovávat vůči sobě vzájemnou úctu danou principem dobrovolného hledání bezkonfliktního, pro obě strany přijatelného vyřešení daného sporu.